Články a stanoviska.

V letech 2014-2018 jsem byla členem zastupitelstva a v týmu paní starostky Dolákové jsme po dlouhých přípravách i pracovních diskusích začali prosazovat změnu přístupu vedení obce k architektuře, investicím i veřejnému prostoru. Prvním viditelným příkladem byla architektonická soutěž na přístavbu školy a sportovní haly, kterou se nám podařilo prosadit, zajistit kvalitní nezávislou porotu a tím získat velkou účast soutěžících architektonických týmů (30 návrhů). Následovala kompletní projektová příprava, povolovací proces a podklady pro zajištění finančních prostředků dotací z dotačních titulů OPŽP a MŠMT. Od loňského roku škola i sportovní hala slouží dětem i veřejnosti. Celý proces byl navíc včera korunován ziskem Ceny hejtmana kraje v rámci soutěže Stavba roku PK.

Celý proces jsem stručně popsala proto, že je skvělým příkladem toho, jak je potřeba postupovat, aby byly počáteční strategické a investiční záměry komplexně promyšleny a do detailu propracovány a následně dovedeny do cíle. Významné projekty se vždy táhnou přes více volebních období.

Dostavba centra města

Významným krokem bývalého vedení bylo zadání nového územního plánu, který byl současně také podmínkou pro realizaci změn v centru (starý územní plán změny neumožňoval). I zde se osvědčila architektonická soutěž s propracovaným zadáním, jejímž výsledkem je skvělý návrh, který přesně dokázal vystihnout, co přesně městu chybí a kam centrum do budoucna směřovat. Výsledný návrh byl odbornou porotou vybrán nejen pro kvalitní urbanisticko-architektonický návrh, ale také proto, že je efektivní, ekonomicky udržitelný a umožňuje etapizaci a postupnou realizaci dle možností města. Předpokládá se využití různých dotačních titulů a možnost prodeje části pozemků poté, co budou závaznými podklady definovány podmínky pro všechny stavebníky.

Město má v rukou všechny trumfy: jedná se o rozsáhlé území v centru obce, většina pozemků je v majetku města, poptávka po investicích do bydlení je v této dekádě enormní, je to neobyčejně luxusní a mimořádný kapitál. Dokončena je i územní studie jako podklad pro rozhodování v území.

Mýtus jménem Bilbao

Často zmiňovaný argument „Bilbao efektu“ je zajímavý, ale v kontextu našeho města naprosto zavádějící, a to hned z několika důvodů. Starý Plzenec a Bilbao jsou města, která spolu nemají vůbec nic společného, rozdíly ve velikosti i geografii obou měst snad ani nemohou být větší. V Plzenci neřešíme hospodářský úpadek, nepotřebujeme zásadní ekonomickou transformaci ani lákat investory. Naše problémy, možnosti i potřeby jsou úplně jiné. Srovnávat Starý Plzenec s Bilbaem proto nedává smysl. Pokud chceme rozhodovat odpovědně, měli bychom vycházet především z vlastních podmínek a skutečných potřeb našeho města.

Logika a správná finanční strategie na prvním místě

Starý Plzenec potřebuje především doplnění a posílení rozmanitosti veřejně prospěšných staveb, klidné a čitelné veřejné prostory v centru, služby, parkování, bydlení, a to především pro mladé i seniory, ale současně i jako zdroj trvalého příjmu do obecního rozpočtu. Pečlivou přípravou a soutěží byly nastaveny optimální parametry ve všech směrech, z hlediska míry zastavěnosti, z hlediska urbanistických a architektonických vazeb, z hlediska kapacit, z hlediska kvality a dostupnosti veřejného prostoru, z hlediska dopravy. Potřebujeme kontinuálně pokračovat v této cestě a začít realizovat první etapu.

A městský park? Neříkám, že městský park je špatně. Jistě bude příjemné si v parku posedět, popovídat, pobýt s dětmi, odpočinout. Proč ale postupovat od konce? Není náhodou, že zeleň se realizuje vždy jako finální etapa, v kontextu se skutečně realizovanými stavbami. Je to logické a finančně efektivní, v soukromém i veřejném sektoru. Teprve až když jsou postaveny budovy a kompletní infrastruktura a je utvořen městský prostor, dá se s jistotou navrhovat kvalitní parková zeleň. Nikdo dnes neví, jak moc zasáhne rozsáhlá výstavba do chování podzemních vod, jak úplná změna struktury povrchů a svádění dešťových vod z velkých ploch v centru změní poměry v půdě. Je velmi pravděpodobné, že po výstavbě domů se ukáže, že park měl být koncipován jinak a lépe.

Proč se začíná parkem? Vidím politickou motivaci, ale nevidím odpovědný přístup k dodržování logických postupů ve stavění (které nikdy nejsou samoúčelné). Myslím si, že energii i finanční prostředky máme vkládat do staveb, které město potřebuje víc, a hlavně které bude potřeba budovat postupně a kontinuálně. Jsme město obklopené zelení ze všech stran, s nádhernou a blízkou přírodou v okolí. Ve Starém Plzenci převládá nízkopodlažní výstavba s luxusem udržovaných soukromých zahrad. Nejsme ve městě bez zeleně, kterému by městský park přinesl neoddiskutovatelnou přidanou hodnotu. Proto by měl být kvalitní městský park závěrečnou etapou dostavby centra Starého Plzence.

Zpět na přehled ↑

V poslední době zaznívá ve veřejném prostoru, že předchozí vedení města projekt školy a sportovní haly „nezvládlo“ a že současné vedení všechno napravilo.

Je dobré říkat celou pravdu.

Snahy o stavbu byly v našem městě již mnoho let. Hovoříme ale o konkrétním projektu na „přístavbu základní školy a novostavbu sportovní haly“ podle Ing. arch. Petra Sovy. Připravoval se od r. 2017. Proč ne dávno předtím? Záměr postavit sportovní halu u základní školy v centru města vycházel ze strategického rozvojového dokumentu, kterým je Program rozvoje města zpracovaný za účasti občanů, spolků a zastupitelů na období 2016–2023.

Hned v r. 2017 minulé vedení města uspořádalo mezinárodní architektonickou soutěž o návrh přístavby základní školy a novostavbu sportovní haly. Ale o tom už jsme psali.

A co další fáze? Po výběru vítězného návrhu následovaly dva roky projektování, konzultací a vychytávání všech detailů tak, aby projekt získal stavební povolení a byl připraven k dotační podpoře. Financování bylo od samého počátku sledováno jako vícezdrojové s možností zapojení vlastních prostředků města, dotací a úvěru. Prioritou bylo nezatěžovat rozpočet příliš vysokým úvěrem a nevyčerpat všechny finanční rezervy města.

V září 2019 byla podána první žádost o dotaci do programu OPŽP „Výstavba veřejných budov v pasivním energetickém standardu“, konkrétně v rámci 61. výzvy. Po podání žádosti o dotaci jsme obdrželi depeši ze SFŽP o vyčerpání finanční alokace a doporučení k přesměrování žádosti do 146. výzvy OPŽP, kde podle podmínek programu bylo možné získat 30 % z uznatelných výdajů. Z této výzvy jsme získali dotaci 42,7 mil. Kč.

Proč jsme dotaci nevyužili? Rozhodli jsme se tak na základě konzultací se SFŽP a MŠMT, kde byly připravovány další možnosti dotací s vyšší mírou podpory 50–70 % a možností kombinování těchto dotací. Hledali jsme i další možnosti – Ministerstvo pro místní rozvoj nebo Národní sportovní agenturu; ta ale dotační program zrušila ještě před hodnocením žádostí.

5. října 2022 jsme podali další žádost o dotaci do 10. výzvy OPŽP. Tato výzva byla státním fondem ŽP předčasně ukončena z důvodu naplnění alokace. Žádosti z této výzvy mohly být znovu podány do 163. výzvy. Tu už podávalo nové vedení města. Následně mohly být projekty podpořené ze 163. výzvy předloženy do 40. výzvy k fázovému financování.

Současně jsme řešili financování z MŠMT, které jsme sledovali od samého začátku projektu. Kombinaci financování OPŽP a MŠMT jsme konzultovali s oběma subjekty. Tyto informace byly pravidelně předkládány zastupitelstvu – viz zápisy ze ZN 2019, 2020, 2021.

V říjnu 2020 jsme předložili na MŠMT projektový záměr. MŠMT písemně sdělilo, že plánovaný dotační program na rozšíření kapacit ZŠ bude otevřen v prvním čtvrtletí 2021. Byl vyhlášen až 13. 12. 2022. Tuto skutečnost město nemohlo nijak ovlivnit. Podstatné ale je, že tato výzva vyžadovala souhlas zastupitelstva města s termínem podání žádosti o dotaci do 28. 2. 2023. Zastupitelstvo ale bylo již novým vedením města naplánováno až na březen 2023. Proto jsme v souladu se zákonem o obcích již jako opozice požádali o svolání zastupitelstva v mimořádném termínu – vše je popsáno v důvodové zprávě na webu města.

Současně jsme s externí firmou připravovali výběrová řízení, která byla následně zrušena. Ve výběru TDI pochybila externí firma, chybu uznala, peníze městu za tuto „službu“ vrátila, výběrové řízení jsme zrušili a s touto firmou ukončili spolupráci. U výběrového řízení na zhotovitele jsme využili již jinou externí firmu. Na doporučení tehdejšího finančního výboru byla zastropována nabídková cena. Všichni uchazeči ale tuto částku překročili, byli podle zákona vyloučeni a soutěž byla zrušena. Opakované výběrové řízení na zhotovitele bylo zrušeno z ekonomických důvodů. Nejnižší nabídková cena výrazně přesáhla předpokládanou hodnotu zakázky i finanční prostředky alokované v rozpočtu města na tento projekt. Zrušení této zakázky schválilo zastupitelstvo města jednomyslně, včetně tehdejší opozice. Veškeré dokumenty k výběrovým řízením jsou zveřejněny na profilu zadavatele Vhodné uveřejnění.

Co závěrem?

Nové vedení města převzalo připravený projekt s platným stavebním povolením, zpracovanými žádostmi/podklady pro dotace, vysoutěžilo zhotovitele a stavbu řádně dokončilo.

Současné vedení následně získalo přibližně 87,2 mil. Kč z 163. výzvy OPŽP, přibližně 44,2 mil. Kč z 40. výzvy OPŽP a dotaci z MŠMT.

To jsou bezpochyby významné výsledky současného vedení.

Takže kdo má zásluhu?

Nejspíš není potřeba hledat jednoho vítěze.

Předchozí vedení projekt vymyslelo, připravilo, získalo první dotaci a několik let hledalo cestu k jeho financování. Současné vedení převzalo připravený projekt, získalo významné nové dotace, úspěšně vysoutěžilo stavbu a dokončilo ji.

To je celý příběh.

A pokud chceme být k občanům féroví, měli bychom si ho připomínat bez přivlastňování zásluh a bez tvrzení, že předchozí vedení „všechno pokazilo“.

Protože bez práce předchozího vedení by současné vedení nepřebíralo projekt, na kterém už byly odpracovány roky přípravy. A bez práce současného vedení by zase připravený projekt dnes nestál.

Škola a hala jsou výsledkem práce několika volebních období. A to je fakt, nikoli politický slogan.

Zpět na přehled ↑

Ráno vedete dítě do školy a u přechodu stojí strážník. Odpoledne se nedá projít po chodníku, protože ho zabírá zaparkované auto, a máte komu zavolat. Na hřišti objevíte pohozenou injekční stříkačku a víte, kdo zajistí její bezpečné odstranění. A večer někdo opakovaně ruší klid v ulici a váš podnět nezůstane jen další zprávou, která putuje mezi úřadem a policií.

Taková městská policie ve Starém Plzenci zatím není. Přitom právě v každodenních situacích by její přítomnost mohla být nejvíce vidět.

Strážník, kterého lidé znají

Představme si, že potkáváte stejného strážníka cestou do školy, na náměstí nebo při procházce v Sedlci. Zná místa, kde řidiči spěchají, i další problémová místa v dopravě. Když stavba nebo oprava komunikace způsobí mimořádné komplikace, může na místě pomoci usměrnit provoz.

Ví, na kterém hřišti se opakovaně hromadí nepořádek. A když mu řeknete, že se něco děje ve vaší ulici, nemusíte začínat vysvětlováním, kde vlastně bydlíte.

Takovou městskou policii bych chtěl pro Starý Plzenec. Ne hlídku, která se objeví jen ve chvíli, kdy má udělit pokutu. Strážníky, kteří jsou vidět, mluví s lidmi a pomáhají řešit problémy dřív, než se stanou běžnou součástí života, se kterou se máme smířit.

Bezpečná cesta do školy i průchod po chodníku

Když jsem byl místostarostou, občané se na mě s podobnými věcmi obraceli pravidelně. A rozuměl jsem jim.

Špatně zaparkované auto není maličkost, když kvůli němu člověk s kočárkem nebo vozíkem musí do silnice. Rychlá jízda není jen údaj na radaru, když se bojíte pustit dítě samotné do školy. Opakovaný hluk není drobné nepohodlí pro toho, kdo potřebuje ráno vstávat do práce.

Městská policie může dohlížet u škol, řešit parkování a noční klid, být přítomná na akcích i pravidelně procházet veřejná místa. Může reagovat na podněty k odstaveným autům, záborům nebo nepořádku a pomáhat městu s jejich řešením.

Na hřišti může zajistit bezpečné odstranění nebezpečného nálezu. Při dopravních komplikacích či mimořádné události může pomoci tam, kde to její pravomoci dovolují.

Městská policie není jen o pokutách

Líbí se mi ale i druhá, méně nápadná stránka této práce.

Beseda, po které dítě ví, jak se bezpečně zachovat cestou ze školy. Rada seniorovi, jak poznat podvodníka. Strážník, který si všimne člověka v nesnázích a pomůže mu přivolat správnou pomoc.

To nejsou velká gesta. Právě takové chvíle ale vytvářejí důvěru mezi lidmi a službou, kterou si platí.

Městská policie by proto podle mě neměla být vnímána jen jako někdo, kdo rozdává pokuty. Její smysl je především v každodenní přítomnosti, prevenci a schopnosti reagovat na problémy, které lidé ve svém okolí skutečně řeší.

Od nápadu k reálné službě

Nejde přitom o úplně nový nápad.

V roce 2022 jsme připravili podklady pro zřízení městské policie. Zastupitelstvo následně schválilo vyhlášku o jejím zřízení s účinností od 1. ledna 2023. Projekt se později odkládal a vyhláška byla nakonec zrušena.

Nechci předstírat, že stačí oprášit starý rozpočet a všechno bude hotové. Pokud se k myšlence městské policie vrátíme, bude potřeba znovu spočítat náklady a především říct občanům, kdy bude služba dostupná, kolik bude mít strážníků a na které problémy se zaměří především.

Co může městská policie skutečně řešit

Městská policie také není všespásná. Nenahradí Policii ČR a nebude vyšetřovat trestné činy. Pokud narazí na podezření z kriminality, musí věc Policii ČR oznámit a spolupracovat s ní.

Její přínos je v něčem jiném: v každodenní přítomnosti ve městě, v prevenci a v tom, že se místní problémy nenechají bez odpovědi.

Městská policie samozřejmě nevyřeší všechny problémy Starého Plzence. Může ale být každý den tam, kde lidé žijí – u škol, na ulicích, na hřištích, při městských akcích i tam, kde se opakovaně řeší stejný problém.

Nejde přitom o počet pokut ani o to, kolik strážníků bude mít uniformu. Jde o službu, kterou lidé poznají podle toho, že když něco nefunguje, mají se na koho obrátit a jejich problém nezůstane bez odpovědi.

O podobě a rozsahu takové služby bude muset Starý Plzenec znovu rozhodnout. Jedno je ale jisté: otázka městské policie tím, že byla jednou odložena, nezmizela.

Zpět na přehled ↑

Postavit sportovní halu přímo v centru města byla velká výzva. Před lety jsme se rozhodli ji řešit otevřenou mezinárodní architektonickou soutěží, kterou jsme navrhli, připravili a zrealizovali. Její součástí byla také přístavba základní školy.

Podmínkou bylo citlivě rozšířit historickou budovu školy tak, aby nové stavby přirozeně zapadly do centra města, nerušily dálkové pohledy a nekonkurovaly historické školní budově.

Do soutěže se tehdy přihlásilo 30 návrhů, které posuzovala odborná porota, jejíž jsme byli součástí. Ta jednomyslně vybrala návrh Ing. arch. Petra Sovy. Nová stavba s historickou školou nesoupeří, ale pokorně ji doplňuje. Sportovní hala je zapuštěná do svažitého terénu školní zahrady. Projekt byl navržen v pasivním energetickém standardu, zelené střechy nijak neruší dálkové pohledy.

Získali jsme stavební povolení. Tím ale naše práce nekončila. Bylo potřeba také zajistit financování. Podali jsme žádost o dotaci do Operačního programu Životní prostředí (OPŽP) a připravili podklady pro žádost na Ministerstvo školství (MŠMT). Těší nás, že nové vedení na naši práci navázalo a projekt dovedlo k realizaci.

Máme velkou radost, že projekt dnes uspěl i v soutěži Stavba roku Plzeňského kraje.

Zpět na přehled ↑

Jsou věci, které se nemusí podařit podle původních plánů. Neexistuje ideální projekt na ideálním místě a v ideálních podmínkách. Žádná lidská činnost se neobejde bez chyb. Dá se proto pochopit, že se příprava zpozdí, zvýší se náklady nebo se prodlouží termín dokončení. Když se ale o těchto změnách včas neinformuje, jde důvěra stranou.

Město má nástroje. Informace ale často chybí

K tomuto tématu se ve svých článcích vracím opakovaně. Město má řadu možností, jak své občany informovat – prostřednictvím aplikací, které si platí, informačních kanálů, adresných zpráv nebo osobní komunikace, která je podle mého názoru nejdůležitější. Pravidelný Džbánek se starostou může osobní komunikaci určitě zlepšit, informování zastupitelů a všech občanů ale nahradit nemůže.

Problém tedy není v tom, že by město nemělo prostředky, jak informovat. Problém je v tom, že informace často nepřicházejí včas, nejsou ucelené a někdy se k nim občan ani zastupitel vůbec nedostane.

Sedlecká křižovatka? Co se vlastně děje?

Na zasedání zastupitelstva se například často schvalují úpravy plánu investic, ale komentáře k jednotlivým projektům zůstávají stále stejné. Občan, který si chce na webu města zjistit, co se připravuje, navíc musí hledat informace na různých místech. Opravy a neinvestiční projekty jsou často zařazeny v různých sekcích.

A jak je na tom například příprava projektu Sedlecké křižovatky? To se bohužel z veřejně dostupných informací nedozvíme, přestože podle plánu investic mělo být vydáno stavební povolení. V současnosti navíc není v plánu investic alokováno dostatek finančních prostředků na kompletní realizaci.

Přitom jde o jeden z nejdůležitějších projektů pro bezpečnou dopravu v Sedlci. Po sedmi letech příprav by si sedlecká křižovatka konečně zasloužila realizaci – mimo jiné proto, aby se děti nemusely bát přecházet frekventovanou silnici cestou do školy a zpět.

Když nevědí zastupitelé, těžko budou vědět občané

A tady se dostáváme k podstatě problému. Když nemají zastupitelé pravidelný a ucelený přehled o připravovaných akcích města, jak ho mohou mít občané?

Nejde přitom jen o to, aby se na webu objevila informace, že se nějaký projekt připravuje. Občan potřebuje vědět, v jaké je fázi, co se změnilo, proč se změnil termín nebo kolik bude nakonec stát.

Informace musí proudit i uvnitř radnice

Stejný problém se netýká jen vztahu města k občanům. Informace musí správně proudit také uvnitř radnice.

Rada města si jako své poradní orgány zřizuje komise s různým zaměřením. Jsou v nich lidé se zkušenostmi a odbornými znalostmi, které nabízejí radě pro její kvalifikované rozhodování. Rada se samozřejmě nemusí řídit tím, co jí komise doporučí. Aby ale mohly svou práci vůbec vykonávat, musí dostat potřebné informace včas.

Komise bez informací ztrácejí smysl

Opakovaně se přitom setkáváme se situací, kdy komise o projednávaných bodech rady ani nevěděla. Pak je ovšem otázkou, k čemu taková komise vlastně je.

V posledních letech jsme bohužel svědky také toho, že z odborných komisí odcházejí kvalitní lidé. Pokud člověk věnuje svůj volný čas práci pro město a následně zjistí, že jeho odborný názor není ani včas vyžádán, je pochopitelné, že postupně ztrácí chuť pokračovat.

Nečekám, že rada přijme každý názor

Nečekám, že se všechno vždy podaří podle plánu. Ani to, že rada města musí dát na každý názor, který dostane od zastupitelů, komisí nebo občanů. Je ale potřeba, aby tyto názory dostala včas a aby dokázala také říct, proč se rozhodla jinak.

Stejně tak by měli zastupitelé i občané vědět, co se ve městě připravuje, v jakém je to stavu a proč se mění termíny nebo náklady.

Lidé unesou i špatnou zprávu

Není přece důvod se informací bát, ani když nejsou vždy příjemné. Občané dokážou pochopit zpoždění projektu, vyšší náklady nebo změnu plánu. Mnohem hůře ale chápou, když se o nich dozvědí až ve chvíli, kdy už je o všem rozhodnuto a bagr stojí před domem.

Informace nejsou hrozbou. Jsou základem důvěry. A důvěra mezi radnicí, zastupiteli a občany se nebuduje tím, že se o problémech mlčí, ale tím, že se o nich mluví včas a otevřeně.

Zpět na přehled ↑

Starý Plzenec je město obklopené lesy. Jedná se o lesy hospodářské a lesy zvláštního určení se zvýšenou funkcí rekreační, které jsou hojně využívány pro odpočinek, procházky a jsou důležitou součástí naší krajiny. V posledních letech však lesníci stále častěji řeší problémy s obnovou lesních porostů v době měnícího se klimatu a zároveň vysokých stavů zvěře.

Sucho mění způsob obnovy lesa

Přibývá velmi teplých období a dlouhých suchých úseků, srážky jsou během roku rozloženy nerovnoměrně a sněhová pokrývka se stává spíše výjimkou. V roce 2025 spadlo v katastru Starého Plzence přibližně 380 milimetrů srážek, zatímco dlouhodobý průměr je kolem 550 milimetrů.

V takových podmínkách je stále obtížnější umělá výsadba nového lesa. Nadějí je proto především přirozená obnova lesa – využití semen a plodů stromů, které v lese již rostou. Takto vzniklé mladé porosty mají dobře vyvinutý kořenový systém a jsou přirozeně přizpůsobené místním půdním i klimatickým podmínkám.

Budoucností jsou pestré lesy

Budoucností by měly být především druhově pestré lesy, nikoli porosty jediného druhu. Ideální je kombinace několika dřevin vhodných pro dané stanoviště. Pokud některý druh poškodí sucho, škůdci nebo jiná pohroma, ostatní část lesa může dál fungovat a nehrozí kompletní rozpad porostů.

I v klimatických podmínkách lesů Starého Plzence má smrk ztepilý svoje opodstatnění. Je nutno jej pěstovat na stanovištně vhodných lokalitách a především v kombinaci s dalšími dřevinami.

Když les ničí zvěř

Přirozené obnově lesa ale stojí v cestě jeden zásadní problém – vysoké stavy spárkaté zvěře. Na území Starého Plzence a Sedlce se výrazně projevují škody způsobené především divokými prasaty, srnčí a v poslední době také daňčí zvěří.

Právě divoká prasata dokážou nově vznikající les doslova zničit. Vyhrabávají sazenice, rozrývají půdu a poškozují oplocení, které má mladé stromky chránit. Jakmile se v oplocení vytvoří otvor, dostává se dovnitř další zvěř. Srnčí a daňčí pak mladé stromky okusují nebo poškozují ohryzem.

Lesníci proto stavějí oplocenky, neustále je opravují a chrání jednotlivé stromky nátěry. To stojí značné peníze a mnoho práce. Přemnožená zvěř tak zvyšuje náklady na obnovu lesa a zároveň brání jeho přirozenému vývoji.

Prasata už nejsou jen v lese

Problém ale nekončí v lese. S divokými prasaty se stále častěji setkáváme v blízkosti domů a zahrad. Není výjimkou potkat je i za bílého dne. Sami jim přitom někdy pomáháme. Černé skládky a odkládání bioodpadu v blízkosti lesa zvěř lákají. Posekaná tráva, jablka nebo jiný odpad proto patří na kompost či do sběrného dvora, nikoli do lesa.

Nebezpečí na silnicích

Vysoké stavy zvěře mají ještě jeden nepříjemný důsledek. Střety se zvěří na silnicích jsou stále častější. Zejména noční cesta ze Sedlce směrem na Tymákov je doslova adrenalinovým zážitkem. Následky střetu s autem mohou znamenat škody za desítky či stovky tisíc korun a další náklady pro řidiče, pojišťovny i veřejné instituce.

Bez snížení stavů to nepůjde

Pokud chceme, aby naše lesy dokázaly přežít náročnější klimatické podmínky a zůstaly trvale životaschopné a lesníci mohli uplatňovat přírodě blízké hospodaření, musíme řešit také počet zvěře. Bez výrazného snížení stavů spárkaté zvěře se přirozená obnova lesa bude jen těžko dařit.

Není to úkol na jeden rok. A není to úkol jednoduchý. Potřebná je spolupráce vlastníků lesů, lesníků, myslivců, města i státní správy.

Inspirace je i v okolí

Zkušenosti z jiných obcí ukazují, že jedním z nástrojů může být finanční motivace k vyššímu odlovu. Statutární město Plzeň již opakovaně schválilo takzvané zástřelné – finanční odměnu za každý ulovený kus černé zvěře podle předem stanovených podmínek.

Podobný systém by podle mého názoru mohl být zvážen i ve Starém Plzenci, případně rozšířen také na další spárkatou zvěř. Náklady na zástřelné by sice zatížily městský rozpočet, následná úspora za ochranu a obnovu lesa i omezení škod by však mohla být mnohonásobně vyšší.

Les a zvěř musí být v rovnováze

Cílem přitom není les bez zvěře. Cílem je rovnováha mezi množstvím zvěře a prostředím, které ji má uživit. Zdravý les potřebuje přirozenou obnovu a druhovou pestrost. Zvěř zase potřebuje prostředí, ve kterém bude její počet odpovídat možnostem krajiny.

Chceme-li našim dětem a vnukům předat lesy v dobré kondici, musíme tuto rovnováhu najít. A čím dříve začneme, tím méně nás bude její hledání stát.

Zpět na přehled ↑

Když jsme před několika lety s panem architektem Janem Soukupem otevřeli myšlenku zastřešení vnitřního paláce hradu Radyně, nového schodiště na věž a koncepční úpravy okolí hradu, bylo jasné, že nás čeká běh na dlouhou trať. Velké projekty nevznikají přes noc ani narychlo před volbami. Potřebují jasnou vizi, dobrou přípravu a vytrvalost.

Radyně si citlivý přístup zaslouží

Proto mám radost, že práce na budoucí podobě Radyně pokračují. Jako spoluautorka strategického dokumentu města Koncept moderní prezentace hradu Radyně jsem byla koncem června přizvána na prezentaci rozpracované studie. Na radnici ji představili architekti Jan Soukup a Marek Marovič z ateliéru SOUKUP OPL ŠVEHLA.

Bylo zajímavé sledovat, jak se původní myšlenky mění v konkrétní a profesionálně zpracovanou podobu. Radyně si citlivý přístup zaslouží. Je symbolem našeho města, součástí jeho historie a místem, ke kterému mají lidé v Plzenci i Sedlci silný vztah.

Těší mě také, že plány na budoucnost Radyně získávají podporu napříč politickými uskupeními. U podobných projektů je kontinuita důležitá. Dobré myšlenky přece nemusíme dělit na koaliční a opoziční.

Vizi máme. Ale nesmí zůstat jen na papíře

Teď ale bude důležité, aby nezůstalo jen u studií, prezentací a hezkých vizualizací. Radyně čeká na skutečné změny dlouho a cesta od dobrého nápadu k hotovému dílu bývá v našem městě někdy až příliš dlouhá.

Vizi máme. Odborníky také. Teď je potřeba udělat všechno pro to, aby se budoucnost Radyně neposouvala jen na papíře. Velké projekty skutečně nevznikají u volebního stolu. Ale jednou se také musí začít stavět.

Zpět na přehled ↑

Od dokončení projektu uplynulo pět let, cena vzrostla téměř o čtvrtinu a termín stavby se opakovaně posouvá.

Druhá etapa chodníku v Sedlci vede od mostu kolem parku k autobusové točně. Navazuje na první etapu od křižovatky ulic Smetanova a Školní a bude pokračovat další etapou k hasičárně. Otázkou ale zůstává, zda se při přípravě a realizaci nedalo postupovat lépe.

Projektová dokumentace byla dokončena v roce 2021. V květnu 2022 bylo stavební řízení přerušeno, protože bylo nutné doplnit podklady a vyřešit majetkové vztahy k dotčeným pozemkům. Jednání se státními organizacemi bývají zdlouhavá a část pozemků bylo nutné převést přes další instituce. Tato část zdržení vznikla ještě za vedení města, jehož jsem byl součástí. Současné vedení na projekt navázalo a stavební povolení získalo v červnu 2024.

Výběrové řízení na zhotovitele ale město vyhlásilo až přibližně o rok později a smlouvu uzavřelo na podzim 2025. Proč se po získání povolení se soutěží tak dlouho čekalo, dosud nebylo občanům srozumitelně vysvětleno.

Práce byly následně přesunuty na jaro 2026. Začaly v březnu a podle smlouvy měly být dokončeny do 31. května. V průběhu stavby však byly doplněny další práce na stávajícím vodovodu, armaturách a veřejném osvětlení. Smluvním dodatkem č. 2 se původní smluvní cena 8,73 milionu korun včetně DPH zvýšila na 10,74 milionu korun, tedy o více než dva miliony korun – přibližně o 23 %.

Následně se začalo připravovat prodloužení odvodnění o dalších přibližně 80 metrů. Samotnou opravu vozovky má uhradit Správa a údržba silnic, což je pro město přínosné. Otevřenou otázkou ale zůstává cena prací, které bude hradit město. Bude prodloužení odvodnění stát další milion korun?

Dokončení odvodnění a chodníku je podle zveřejněných informací plánováno na přelom srpna a září 2026. Není však jasné, kdy následně dojde k položení konečného asfaltového povrchu na vozovce. Právě zde bude důležité ponechat dostatek času na řádné zhutnění a stabilizaci podloží. Obava není jen teoretická. Ve Smetanově ulici se po opravě vodovodu blíží reklamace propadajících se překopů. Tato zkušenost ukazuje, že uspěchané asfaltování může později znamenat další opravy a komplikace.

Město by proto mělo zveřejnit nejen konečnou cenu celé akce a přehled změn, ale také harmonogram opravy vozovky a způsob, jakým bude zajištěna kvalita podloží před pokládkou asfaltu.

Zpět na přehled ↑

Byli jste se v poslední době projít v lese pod Radyní mimo hlavní cesty? Realita má k idylce daleko.

Víme, že lesy poničil kůrovec. Je správně, že se mýtiny dnes nechávají přirozeně obnovit náletovými dřevinami, které chrání mladé stromky. Jenže tahle strategie má jedno zásadní pravidlo – včasnou prořezávku. A ta se tu zjevně prošvihla.

Co v lese vidíme na vlastní oči?

Stromy jako sirky: Z přehuštěných porostů vyrostly nestabilní „tyčky“. Stačí trochu sněhu nebo větru a lámou se nebo ohýbají k zemi přímo u cest. Tady se se zásahy zaspalo o celou dekádu.

Zelené zdi namísto pomoci: Z divokých náletů a ostružiní je neprostupná džungle, která mladou výsadbu dusí a bere jí světlo i vodu.

Metrová tráva: Mladé stromky v oplocenkách se topí v buřeni. Když tráva v zimě lehne pod sněhem, sazenice pod ní uhnijí, protože je nikdo včas nevyžal.

„Hospodaříme podle plánu, laik to nechápe.“

Nenechte se zmýlit. Nikdo nechce vyzametaný park. Ale nechat mladý les zarůst tak, že se sám pod vlastní vahou láme a ohýbá, není přírodní cyklus. To je zanedbaná údržba.

Co nás čeká dál?

V budoucnu přijdou další zásahy do lesa, například kvůli obchvatu Losiné. Pokud město včas nezačne pěstebně zpevňovat okraje porostů a budoucí lesní plášť, první silnější vichřice obnažené stromy snadno poláme nebo vyvrátí.

Příroda si nakonec poradí sama, ale trvá jí to desítky let. My chceme zdravý a bezpečný les už dnes. Chce to poslat do terénu lidi s pilou a křovinořezem, dokud není pozdě.

Co vy na to, sousedé? Máte při procházkách také ten pocit?

Zpět na přehled ↑

Hala, kterou město potřebovalo

Nová sportovní hala ve Starém Plzenci si během několika měsíců našla své místo. Od rána ji využívá škola, odpoledne sportovní oddíly, večer veřejnost. Konají se zde turnaje, tréninky i školní akce a není pochyb o tom, že podobné zázemí městu dlouhé roky chybělo.

Je dobře, že hala vznikla. Je dobře, že ji lidé využívají. A je dobře, že se do Starého Plzence sjíždějí i sportovci z okolních měst. Právě proto si ale hala zaslouží, aby fungovala opravdu profesionálně a dlouhodobě udržitelně.

První měsíce ukázaly slabá místa

První měsíce provozu totiž zároveň odkryly věci, které se měly řešit ještě před otevřením. Hala byla spuštěna bez jasného ekonomického modelu, bez detailního provozního plánu a bez moderního rezervačního systému. Rezervace se zpočátku řešily telefonicky nebo e-mailem přes ředitelku školy, což mohlo krátkodobě fungovat v testovacím režimu, ale pro zařízení tohoto rozsahu je podobný systém dlouhodobě neudržitelný.

Až následně se začalo mluvit o elektronickém rezervačním systému, zveřejnění provozního řádu nebo pravidlech storna rezervací. Právě sportovní komise města už letos v lednu upozorňovala, že je potřeba začít sledovat vytíženost haly, náklady na provoz nebo způsob využívání jednotlivými skupinami. Bez podobných dat se totiž velmi těžko plánuje budoucnost podobného zařízení.

Hala žije. Ale ekonomika zatím pokulhává

Na druhou stranu je férové říct, že hala rozhodně neleží ladem. Od listopadu byla ve všední dny prakticky plně obsazená mezi 16. a 20. hodinou, proběhly zde víkendové turnaje i školní akce a zájem projevily také kluby z Rokycan, Klatov, Šťáhlav nebo Plzně. Město navíc správně nastavilo rozdílné ceny pro místní spolky a přespolní zájemce, což dává smysl.

Otázkou ale zůstává ekonomika provozu. Za první čtyři měsíce činily tržby z pronájmu zhruba 120 tisíc korun. To samo o sobě není málo, problém je ale v tom, že dodnes není veřejně jasné, jaké jsou skutečné provozní náklady haly a jak velkou část nákladů nese škola.

Právě tady začíná debata, která bude pro budoucnost haly klíčová. Nestačí totiž jen říkat, že hala funguje. Důležité je vědět, za kolik funguje, kdo její provoz platí a jak bude město zvládat financovat její údržbu za pět nebo deset let.

Něco se už zlepšilo. Ale až pod tlakem

Je pravda, že město některé problémy začalo postupně řešit. Na webu školy se objevil provozní řád i ceník, připravuje se elektronický rezervační systém a upravil se také systém správy haly. Po zkušenostech z prvních měsíců byly omezeny nadbytečné úvazky správců a provoz se začal nastavovat úsporněji.

To jsou správné kroky. Jenže právě to ukazuje, že řada důležitých věcí se začala řešit až ve chvíli, kdy hala už dávno fungovala. A to je možná největší problém celého projektu.

Postavit halu nestačí

Sportovní hala může být pro Starý Plzenec velkým přínosem. Má potenciál sloužit dětem, klubům i veřejnosti dlouhé roky. Aby tomu tak ale skutečně bylo, potřebuje jasná pravidla, moderní správu, průběžné vyhodnocování provozu i otevřenou debatu o nákladech.

Na sportovní hale je totiž dobře vidět jedna důležitá věc: postavit novou budovu je důležitý krok. Ještě důležitější ale je promyslet, jak bude skutečně fungovat každý den. Hala ukázala, že současná koalice umí stavět. Otázkou zůstává, jestli umí stejně dobře i řídit a plánovat.

Zpět na přehled ↑

Zajímají vás plány města a to, co se chystá do budoucna? Zjistit přehled připravovaných investic není úplně jednoduché. Dříve dostupná interaktivní aplikace již nefunguje a přehled projektů na webových stránkách města nabízí pouze informace o projektech již realizovaných nebo právě probíhajících.

Jediným dokumentem, ze kterého lze vyčíst, jaké projekty nás čekají v následujících letech, je „Plán investic“. Ten je rozdělen na dvě části – kromě samotných realizací obsahuje i přehled projektů ve fázi přípravy. Těch je aktuálně více než pět desítek. V letošním roce by se však mělo pracovat jen na omezeném počtu z nich a pro rok 2027 se počítá se zadáním přibližně sedmi projektů. Ostatní jsou zatím odsunuty do dalších let.

Dlouhodobým tématem zůstává dostavba centra města. Investice jsou tam rozloženy do menších částek v jednotlivých letech, přičemž do roku 2031 se nepočítá s výrazně větším zásahem.

Součástí plánu jsou také projekty z participativního rozpočtu. O těch letos hlasovalo 170 občanů a celková hodnota vybraných návrhů dosahuje částky jeden milion korun. Tento nástroj dává obyvatelům možnost přímo ovlivnit podobu města, i když by si do budoucna zasloužil výraznější propagaci, aby se zapojilo ještě více lidí.

Tempo přípravy i realizace projektů může působit spíše pozvolně. Zvlášť ve srovnání s rostoucím rozpočtem města, který letos přesahuje hranici 200 milionů korun. Narůstající trend ale mají i provozní výdaje města. Rychle rostou výdaje na veřejnou správu a roste počet pracovníků městského úřadu.

Na dotaz ohledně tempa růstu provozních výdajů v porovnání s předchozím rokem jsme odpověď nedostali. Přitom právě efektivní plánování investic a provozních výdajů je klíčové pro další rozvoj města.

Zpět na přehled ↑

V poslední době se hodně mluví o „udržitelném městě“. Ve skutečnosti to ale často znamená jen jednotlivé projekty – někde se vysadí pár stromů, jinde vznikne nová stavba. Výsledek? Papírově všechno vypadá dobře, ale život ve městě se jako celek příliš nezlepší.

Přitom jde o něco mnohem jednoduššího. O to, jak se nám ve městě každý den žije. Záleží na tom, jestli máme kam jít na procházku, jestli se děti bezpečně dostanou do školy, jestli se dá ve městě normálně projít, projet na kole nebo zaparkovat, aniž by auta zabírala každý volný kousek prostoru. A také na tom, jestli město využívá to, co má – krajinu kolem sebe, řeku, historii i přirozené centrum.

Starý Plzenec má v tomhle velký potenciál. Má krásné okolí, řeku i místa, která by mohla být přirozeným centrem života. Jen je potřeba s nimi pracovat – ne proti nim, ale chytře a s rozmyslem. Aby nevznikala izolovaná řešení, ale město, které dává smysl jako celek.

Důležité je také, aby se život nevytrácel z centra. Město má fungovat tak, že to nejdůležitější máme blízko – služby, obchody, místa pro setkávání. Ne aby centrum zůstávalo prázdné a život se rozpadal do jednotlivých koutů.

Stejně tak platí, že veřejný prostor musí být přehledný, bezpečný a důstojný pro všechny – pro děti, seniory i rodiče s kočárky. To znamená lepší chodníky, méně chaosu v parkování a jasná pravidla, která budou platit pro všechny.

Dobrá zpráva je, že tohle všechno už není jen teorie. Naše město má zpracovaný Program rozvoje na roky 2025–2032, na kterém panuje shoda napříč zastupitelstvem.

Teď už ale nestačí mít plán uložený v šuplíku. Je čas začít ho skutečně naplňovat – krok za krokem, konkrétními projekty, které zlepší každodenní život nás všech. Plán platí už přes rok, ale žádného výrazného kroku v jeho naplňování jsme se ze strany vedení města zatím nedočkali.

Text vznikl s použitím podkladů Lucie Burianové.

Zpět na přehled ↑

Máte doma mobilní telefon nebo pevnou linku? Pokud ano, pak vám za posledních sedm let zřejmě žádná důležitá zpráva z vašeho okolí neunikla. Je to běžný standard dnešní doby. Ovšem pokud jde o komunikaci ze strany vedení Starého Plzence, ocitáme se často spíše v minulém století.

Představte si typickou situaci: doma vám zničehonic neteče voda. Logicky začnete zjišťovat, co se děje. Otevřete Facebook, podíváte se na web města – a nikde nic. Smutnou realitou je, že se naše město v krizové komunikaci vrací k oblíbené „papírkové metodě“. Informaci o odstávce nebo havárii nakonec zjistíte až ve chvíli, kdy se podíváte do své poštovní schránky – myšleno do té u vchodu do vašeho domu.

Pojďme se podrobněji podívat na to, jaké moderní aplikace má město pro informování občanů k dispozici a jak s nimi reálně pracuje:

Munipolis

Tento chytrý systém má primárně sloužit k adresnému informování občanů podle kategorií, které si sami zvolí. Umí komunikovat nejen přes aplikace v mobilu, ale dokáže informovat i pomocí hlasové služby. Bohužel, město využívá jen zlomky jeho funkcí. Systém není ze strany úřadu aktivně obsluhován a funguje v podstatě jen jako pasivní čtečka z úřední desky a webu města. Dozvídáme se tak sice, že se našlo koťátko, pejsek nebo klíče, ale rychlé zprávy o dění v ulicích váznou. Naštěstí si občané mohou kategorie alespoň sami nastavit, aby nebyli zahlceni.

Mapa projektů

Na webu města běží aplikace, kde by se měl občan dozvědět o investicích a plánech rozvoje. Háček je v tom, že poslední nahrané informace pocházejí z roku 2023. Aplikace je tedy zcela neaktuální.

Hlášení závad

Abychom jen nekritizovali: toto je aktuálně nejfunkčnější a nejpoužívanější nástroj města. Občané skrze něj upozorňují na závady a město dává zpětnou vazbu. Je vidět, že když se chce, tak to jde.

V obraze

Další aplikací je V obraze, která přebírá informace z webu města – například obsah úřední desky nebo různé drobné informace. Její fungování však někdy připomíná spíše spamovací službu: dlouhou dobu nepřijde žádná zpráva o dění ve městě a poté dorazí desítky oznámení najednou, často o akcích plánovaných na několik měsíců dopředu.

Sociální sítě

Facebook je ze strany veřejnosti hojně využívaný, avšak pro skutečnou komunikaci v Plzenci poslouží občanům mnohem lépe neoficiální skupina Plzenecká drbna. Na hlavním profilu města probíhá pouze strohá jednosměrná komunikace bez snahy o dialog. Čestnou výjimkou je pan místostarosta J. Kotora, kterému tímto děkuji, že se do diskusí pod příspěvky občas zapojí.

Ostatní sociální sítě zaostávají – Instagram město využívá zcela sporadicky a YouTube slouží de facto jen jako odkladiště zvukových záznamů z jednání zastupitelstva.

Pokud navštívíte stránku staryplzenec.cz/aplikace, zjistíte, že nástrojů pro moderní komunikaci existuje dostatek. Vzhledem k tomu, kolik nových úředníků za poslední roky na radnici přibylo, a s přihlédnutím k nemalým částkám, které město za provoz těchto licencí platí, by stačilo jediné – začít tyto komunikační kanály smysluplně využívat.

Zpět na přehled ↑

V únorových Radyňských listech v článku „Příjezd od Šťáhlav zůstává pro město prioritou“ nás hned v první větě autor ujišťuje, že město „dlouhodobě usiluje o zlepšení stavu komunikací, chodníků a veřejného prostoru“. Člověk by skoro získal pocit, že žije v jiném městě, zvlášť když vyjde ven na ulici a zjistí, že realita je poněkud méně růžová, než jak se snaží vykreslit radniční tiskové zprávy.

Po třech a půl letech od voleb se totiž na mnoha místech nezměnilo téměř nic. Zato se zjevně zlepšilo jedno: schopnost o tom hezky psát.

Ale zpět k faktům

Ještě v říjnu 2022 chybělo k realizaci sedlecké křižovatky – příjezdu od Šťáhlav – v zásadě jediné: dohoda s vlastníkem pozemku kvůli autobusové zastávce a dokončení posledního stupně projektové dokumentace. Jinými slovy nic, co by se nedalo zvládnout během několika měsíců. Zahájení stavby v roce 2023 tehdy nebylo snem, ale reálným plánem. Jak se ale ukázalo, samotné projednání umístění zastávky trvalo dva roky.

Na zastupitelstvu v únoru 2025 pak přišlo překvapení. Po dvou letech ticha se v podkladech pro jednání zastupitelstva objevil materiál „Studie ÚS 07 Starý Plzenec, Smetanova – jih“, který vedení města zadalo v listopadu 2024. Zastupitelé se pouhých sedm dní před jednáním dozvěděli, že v Sedlci má vzniknout nová obytná lokalita pro 252 obyvatel.

Jinými slovy: 48 bytových jednotek ve čtyřech dvanáctimetrových bytových domech a 36 rodinných domů, nové dopravní zatížení – a celé to vlastně začalo tím, že se současné vedení města nedokázalo s vlastníkem pozemku domluvit na jedné zastávce.

Na poslední chvíli se o této studii dozvěděli i sousedé dotčeného území a další občané. Dorazili na jednání zastupitelstva a místo očekávaného rychlého „projednání“ se rozjela téměř tříhodinová debata. Padala řada otázek, například proč přístupová cesta vede přes soukromý pozemek, jehož majitel o tom nic netuší, proč nebylo svoláno veřejné projednání jako u ostatních, i daleko menších projektů města, a řada dalších.

Občané nepřišli protestovat, ale přišli hledat řešení. Nabídli spolupráci, kompromisy i konkrétní návrhy. Pomoc přišla dokonce i od Spartaku Sedlec, který nabídl průchod přes svůj pozemek i směnu pozemků. Zastupitelstvo nakonec uložilo radě města problém dopravního napojení prověřit a projednat možné úpravy s pořizovatelem. Studie je ale již zaregistrována. Některé věci zkrátka běží rychleji než jiné.

Informací by bylo víc než dost, ale ty se do „obrázkového časopisu“ obvykle nevejdou. Pokud jste dočetli až sem, udělejte si vlastní úsudek o tom, jaké jsou priority vedení města a jaké úsilí se vynakládá na realizaci projektů. Nepřehlédnutelným příkladem je v současnosti budování vodovodu ve Smetanově ulici, které započalo v září 2025.

Zpět na přehled ↑

Den 1. září 2025 byl pro naše město opravdu výjimečný. Po několika letech příprav a plánování byla otevřena přístavba základní školy a zcela nová sportovní hala.

Jak šel čas aneb ne všichni chtěli architektonickou soutěž

Celý projekt začal architektonickou soutěží, která přinesla moderní a krásné řešení. Město získalo kvalitní, promyšlený a citlivě zasazený návrh, který respektuje historické i přírodní prostředí. Přinesl moderní infrastrukturu pro žáky i veřejnost, a to za využití ekologicky šetrných technologií s důrazem na energetickou úspornost díky pasivnímu energetickému standardu.

Potřeba přístavby základní školy vyplynula z Věcného záměru rozvoje vzdělávání zpracovaného v roce 2016. O sportovní halu usilovalo město mnoho let a tento požadavek potvrdil i Program rozvoje města z května 2016 s tím, že obě tyto stavby mají být logicky umístěny na školním pozemku.

Postavit rozměrnou sportovní halu v centru města vedle secesní budovy základní školy byla velká výzva. Řešit přístavbu základní školy a stavbu sportovní haly architektonickou soutěží byla proto jednoznačná volba. Zastupitelstvo města 23. ledna 2017 rozhodlo jedenácti hlasy o vyhlášení architektonické soutěže a schválení soutěžních podmínek včetně doložky regulérnosti z České komory architektů. Vyhlášení architektonické soutěže nepodpořila mimo jiné část tehdejší opozice.

Co soutěž přinesla aneb ne všichni chtěli vítězný návrh

Do soutěže bylo přihlášeno 30 návrhů, které posuzovala renomovaná odborná porota složená z nezávislých členů – doc. Ing. akad. arch. Jana Šépky, Ing. arch. Oldřicha Hájka, Ing. arch. Martina Rusiny, Ing. arch. Lenky Dvořákové jako náhradnice – a zástupců města Ing. arch. Pavly Burešové, Mgr. Anny Císařové jako náhradnice, Ing. Vlasty Dolákové a Ing. Hany Sobotové jako náhradnice.

Na základě hodnocení odborné poroty zastupitelstvo města dne 15. května 2017 rozhodlo čtrnácti hlasy o vítězi soutěže, kterým se stal návrh Ing. arch. Petra Sovy. Odborná porota u vítězného návrhu ocenila především citlivé zasazení do prostoru zahrady, zachování většiny vzrostlé zeleně, pobytovou zelenou střechu částečně zapuštěné sportovní haly a respekt k dokončenosti stávající budovy. Zvolená urbanistická forma je podpořena střízlivým architektonickým výrazem.

Návrh se ukázal jako flexibilní. Projekt bylo možné upravit tak, aby maximalizoval získání dotačních prostředků – ať už šlo o pasivní energetický standard a možnost čerpání dotací z Operačního programu Životní prostředí, úpravu zdroje vytápění z plynu na tepelná čerpadla nebo změnu poměru kmenových a odborných učeben pro žádost o dotaci do programu Ministerstva školství.

Další roky jednání, projektování, úprav a stavebního řízení

Následovaly další roky jednání, projektování, stavebního řízení a také trpělivého hledání správné kombinace financování. Po zpracování průzkumů byla 7. listopadu 2018 uzavřena smlouva o dílo s Ing. arch. Petrem Sovou, vítězem architektonické soutěže, na zpracování všech stupňů projektové dokumentace. Za tyto projektové práce uhradilo město přibližně pět milionů korun bez DPH.

Dne 18. dubna 2020 nabylo právní moci stavební povolení. Financování bylo plánováno jako vícezdrojové – z naspořených prostředků města, úvěrem, dotacemi z Operačního programu Životní prostředí a Ministerstva školství.

Proč se vyplatilo počkat si na ty správné dotace

Operační program vyhlásil výzvu na realizaci nových veřejných budov v pasivním energetickém standardu. Žádost o dotaci byla podána na jaře 2020. K tomuto programu připadalo v úvahu financování z avizovaného programu Ministerstva školství na rozšíření kapacit základních škol. Žádosti do Operačního programu byly postupně přesměrovány do aktuálních výzev, kde byla možnost podpory zvýšena z původních 30 na 50 procent, a město následně získalo dotace ve výši přibližně 50 milionů korun.

Ministerstvo školství ale vyhlásilo slibovaný dotační program až 13. prosince 2022 s termínem podání žádosti do 28. února 2023. Proto jsme již jako opozice požádali o mimořádné svolání zastupitelstva města a připravili informace a podklady pro podání žádosti do programu MŠMT, ze kterého následně město získalo dotaci přibližně 117 milionů korun. Byl tak naplněn předpoklad financování kombinací obou dotací.

Nejen stavební projekt, ale především investice do budoucnosti

A co náklady na provoz? Oproti nim je třeba položit i předpokládané příjmy z pronájmu sportovní haly a daňové příjmy, které město získá v rámci rozpočtového určení daní za navýšení kapacity základní školy o 210 žáků. Z této konkrétní složky RUD znamená navýšení kapacity o 210 žáků do rozpočtu města navíc přibližně 4,14 milionu korun ročně.

Projekt procházel „porodními bolestmi“, musel se upravovat dle aktuálních podmínek, a to jak minulým, tak současným vedením. Jeho realizace je ale důkazem toho, že když se spojí vytrvalost a spolupráce, může se i velký sen změnit ve skutečnost.

Děkuji všem, kdo se na tomto projektu podíleli, všem, kdo tomuto projektu věřili a podporovali jej. Děkuji panu starostovi Eretovi a dalším pracovníkům úřadu, kteří v tomto krásném projektu pokračovali a zdárně jej dokončili.

Nová sportovní hala a přístavba základní školy není jen stavebním projektem, je to především investice do budoucnosti – do našich dětí, do vzdělávání a života v našem městě.

Zpět na přehled ↑

S rostoucími problémy s bezpečností ve městě je čas se ptát. Jaké projekty má vedení v plánu, aby se občané cítili bezpečněji?

Bezpečnost v našem městě je přímo napojená na plán investic, proto se na něj v jednotlivých bodech odkazuji. Plán investic je veřejně dostupný dokument na webu města. Zde také naleznete neaktualizovanou mapu projektů.

1. Sedlecká křižovatka a příjezd od Šťáhlav. Po dvou letech projektových příprav byla v roce 2022 minulým vedením dokončena projektová dokumentace na přechod pro chodce, zpomalení dopravy a související infrastrukturu včetně odvodnění, chodníků a veřejného osvětlení. Předanému projektu chybělo jen zadat dokumentaci pro provedení stavby – to se v době psaní článku nestalo – a domluvit se s majitelem sousedního pozemku na umístění části autobusové zastávky. Tuto zastávku začalo město řešit v prosinci 2024. Výstupem byla studie zahrnující nejen novou dopravní infrastrukturu, ale i návrh kompletní zástavby lokality za Stadionem. Studie byla předložena zastupitelstvu bez veřejného projednání.
2. Křižovatka na Masarykovo náměstí. V roce 2022 byla zpracována studie firmou EDIP. Jejím výstupem bylo zjištění, že kapacita nejfrekventovanější křižovatky ve městě skončí kolem roku 2030. Ke snížení intenzity dopravy by mělo dojít po realizaci obchvatu Losiné, nicméně stále jde o nebezpečné místo v centru města. Řešením může být světelně řízená křižovatka. Nové vedení města ale se zjištěním firmy EDIP nijak nepracuje.
3. Bezručova a příjezd od Plzně. Projekt z roku 2020 zahrnuje vjezdový ostrůvek, přeložku plynu, chodník, kanalizaci, vodovod a napojení na ulici Kaštanová. V souvislosti s ním byla vypracována studie prostoru u pumpiček, kde došlo k vytržení jen části projektu – opravy studní a výstavby chodníku. Stejně jako příjezd od Olympie zůstává prostor u pumpiček stále nebezpečným místem v nepřehledné zatáčce a křižovatce s ulicí Baslova.
4. Zklidnění jihozápadní části města. Na Bezručovu ulici navazuje další z připravených projektů. V roce 2022 město požádalo o změnu územního plánu ve zrychleném řízení, které mělo být do roka hotové. Zatím stále běží. Změna má umožnit vjezd z Bezručovy ulice při příjezdu od Olympie do ulice Máchova. Projekt by odlehčil dopravě propojením vilové čtvrti přímo na Bezručovu ulici.
5. Druhá etapa chodníku v Sedlci od mostu na náves. V roce 2021 byl hotový projekt a čekalo se jen na vydání stavebního povolení. Stále se čeká na realizaci. První etapa sedleckých chodníků v ulici Školní je hotová a připravená na stavební a technické napojení na projekt sedlecké křižovatky. Pokud se podaří realizovat druhou etapu, bude se město muset zabývat hluchým místem: v současné době není možné projít z ulice Školní přes most do ulice Tymákovská bez přebíhání přes silnici.
6. Cyklostezka. Mezi Sedlcem a Šťáhlavy se cyklisté pohybují převážně po hlavní komunikaci. Tento úsek je jedním z posledních nevyřešených na páteřní cyklotrase č. 9 spojující Plzeň s Brdy. Projekt je hotový a čeká se na dohodu vedení města s vlastníky nemovitostí.
7. Městská policie. Zastupitelstvo města rozhodlo v roce 2022 obecně závaznou vyhláškou o zřízení městské policie. Bylo předjednáno i její umístění v budově bývalé SÚS v Riegrově ulici, která je majetkem města. V plánu investic z 23. června 2025 ale na zřízení městské policie nebyly plánovány žádné finanční prostředky a vedení města s ní nepočítalo ani ve výhledu. Městská policie by přitom mohla dohlížet na dopravní situaci a bezpečnost před školami, řešit přestupky, neoprávněné zábory veřejného prostranství a vymáhat dodržování vyhlášek města.

Dokumenty města s názvem „Plán investic“ nebo „Mapa projektů města“ nejsou zrovna aktuální. V tomto článku jsem nastínil aktuální situaci a vypíchl jen některé body týkající se bezpečnosti v našem městě. Jakou cestou se má naše město ubírat na poli bezpečnosti, je zřejmé. Stačí jen projevit vůli a odhodlání pustit se do konkrétních kroků.

Zpět na přehled ↑